Page 33 - 4_alva_hajn_na_papire

napětí není již vyjádřeno výraznou barevností a tvaro- existenciálně a existence není myslitelná bez každo-
vou stylizací figur, ale vrásněním hmoty, performací dennosti. Stejně, podle Richtera, musí mít profánnost
i redukcí materiálu. dimenzi sakrální. Tento princip barokního umění
Instalace Hajnových prací v Chrčicích lze jistě při- charakterizuje Zdeněk Kalista svým přiblížením se Bohu
rovnat k baroknímu Gesamtkunwerku, kde je recipient skrze tento svět.
vtažen do díla snad všemi smysly. V 17. a 18. století V malbě i plastice Alvy Hajna se od 60. let objevuje
se tak dělo nejen v opeře a divadle, ale i v barokní symbol kříže a motivy Ukřižovaného. V letech 70. se
zahradě či komponované krajině. Barokní zahrada vedle tradičního latinského kříže s delším břevnem
a komponovaná krajina se staly místem, kde si člověk vertikálním a kratším horizontálním objevuje rovněž
nejen vizuálně uvědomoval svou účast ve stvořeném kříž tvaru T. Je to patrně nejstarší podoba kříže, dolo-
světě, ale i cestu ke Stvořiteli. Obojí – zahrady i tzv. žena je již ve starém Egyptě.
komponované krajiny (mimochodem také areály Kříž tvaru T používal sv. František z Assisi při svém
barokních lázní) zároveň umožňovaly člověku být podpisu, za zmínku stojí i to, že řeholní roucho Men-
v časnosti s výhledem a nadějí na věčnost. ších bratří (zv. františkáni) je tvarováno právě do tvaru
V Hajnově tvorbě se motiv kříže a později i krajin písmene T. Milenec paní chudoby sv. František je
s kapličkami objevuje od 60. let. Rytmizovaný hori- autorem Písně bratru slunci (též Píseň tvorstva či
zont evokuje barokní chápání krajiny – přírody jako Chvála stvoření). Ačkoliv fyzické působení sv. Františka
dokonalého díla Stvořitelova, je členěn vertikálou z Assisi je spojeno s 13. stoletím, jeho tzv. druhý život
břevna kříže anebo kapličkou s vrcholovým křížem, trvá dodnes. Františkova chvála Boha skrze všechna
která je pokorným díkem Stvořiteli a zároveň upomín- jeho stvoření se stala mocnou inspirací mnoha barok-
kou na Jeho přítomnost v časném světě. Horizontála ních děl. Pro barokní spiritualitu je charakteristické
kříže je v teologické rovině spjata s rozepjatýma rukama hledání důstojnosti člověka v jeho přirozenosti.
Ukřižovaného, kterými objímá pozemský svět a je V křesťanské ikonografii je tento specifický tvar T
laskavou náručí našeho přebývání v čase. Vertikální kříže spojen se jménem sv. Antonína Velikého (též
břevno symbolicky spojuje věci pozemské a nebeské. Antonín Poustevník). Ve spojení se solitérem, jakým byl
V Hajnových Kapličkách a Panoramatech s dominantou Alva Hajn, mi takové spojení nepřipadá náhodné. Právě
dochází postupem času ke splynutí motivu objímající tento světec, původem z Egypta, je považován za zakla-
náruče a stvořené země–krajiny–přírody. datele asketického způsobu života – otce poustevníků.
V moderním a současném umění jsme odvykli Askeze, kterou většinou rozumíme naprosté uskromnění
rozdělovat umění na tzv. sakrální a profánní. Výraz především fyzických potřeb člověka, byla od dob sv.
sakrální nahrazujeme nejčastěji termínem duchovní. Antonína jednou z možných cest odložit i v duchovním
Stejně v umění 17. a první půle 18. století již není světě to, co k životu nepotřebuji, to, co není důležité.
možné uvádět taková označení bez výhrad. Václav Zatímco sv. Antonín je známý především svým bojem
Richter hovoří o tom, že barokní sakrálnost se jeví s démony, jak je často vyobrazován, jiný asketa-mystik,

| 31